Proč bude Petra Kvitová světovou jedničkou

Možná další zápas zvládne zase za padesát minut a soupeřka bude jen koukat zleva doprava, jak kolem ní budou přistávat vítězné rány. A možná to bude jeden z těch dnů, kdy jí naopak budou míče lítat dva metry do autu. I to patří ke kouzlu Petry Kvitové.

Asi nikdy nebude hráčkou, která se bude na vrchol žebříčku škrábat pomalu. Všude nejmíň čtvrftfinále, támhle semifinále, někde finále a někde jinde titul. Ne. Petra Kvitová - byť se to věkem asi trochu zklidní - zůstane tenistkou extrémů. Buď soupeřky zadupe do země nebo se tam zadupe sama. Proto se na vrchol dostane několika velkými skoky.

Je jednou z mála na světě (a kromě Sereny Williamsové vlastně jedinou), která se nemusí starat o to, kdo a jak hraje na druhé straně. Kvitovou málokdy někdo porazí. Buď vyhraje, nebo se porazí sama. Fandit jí občas stojí pár šedivých vlasů. Pokud jí to ovšem jde, je o třídu lepší než ostatní.

Kvitové to teď půjde víc než dřív. Jestliže ji první wimbledonský titul trochu vystrašil, ten druhý ji uklidnil. O to víc, že přišel po šedivé sezoně takřka z ničeho - to je právě to její kouzlo.

Je o pár let starší, než když měla k místu světové jedničky blízko poprvé. A poučila se z chyb, které v kariéře udělala.

Už by se možná nenechala se zraněním natlačit do startu v Hopmanově poháru - jen proto, že dvojice Berdych-Kvitová je přece skvělý marketingový tah. Kdyby se místo toho před lety chystala na "běžný" turnaj, už světovou jedničkou byla.

Už nevřeští POJĎ tak často jako v minulosti, kdy to dělávala i po chybách soupeřek.

Naučila se používat sociální sítě a mluvit s fanoušky, a to i anglicky. Přitom zůstala obyčejná. Netlačí se do vtipů na sílu a nekymácí se na hraně trapnosti. Radši zvěřejní obyčejnou fotku "jsem u kadeřníka" nebo "já a moje kamarádka". I proto má násobně víc fanoušků na Facebooku než třeba Tomáš Berdych. (Byť ten povahově roste k lepšímu po kilometrech.)

Kvitová má výhodu, že ji lidé fanoušci mají rádi a leccos jí odpustí. Měla období, kdy jich hodně ztratila, ale teď se zdá, jako by to bylo někdy v minulém století. Když se na jejím Facebooku objevila podpora jednoho kandidujícího politika (schválně nepíšu "když na Facebooku podpořila"). Když začala žít s Radkem Štěpánkem a mnozí ji vinili z toho, že rozbila manželství. Když bylo v módě obouvat se do její postavy. I z kauzy stěhování do Monaka vyšla líp, než kdyby jí čelili jiní.

V tenise má Kvitová výhodu (nemyšleno ve zlém), že má kus mužské povahy. Když je zamilovaná nebo se rozchází, skoro to s ní nezamává. Je schopná na turnajích trénovat s jinými tenistkami, což je v ženském tenise velká výjimka. Má velmi nezvyklý a blízký vztah s trenérem Davidem Kotyzou. Dospívá a je sebevědomější - což je nutné například ve vztahu ke sponzorům. Oblečení, které na ni dřív navlékali, bývalo spíš za trest.

Díky tomu všemu bude světovou jedničkou.