Když se někdo jmenuje Streep, tak se jmenuje Streep a hotovo.

Argumentace českou mluvnicí je mimo mísu. Cizinci taky říkají Špotáková a neříkají Špoták, protože u nich se příjmení nepřechylují. Oni respektují podobu českých příjmení, respektujme my tu jejich!

Přechylování cizích příjmení je u mě na stejné úrovni duševní nevyzrálosti, jako když ve škole Hofmann byl Hofič a Polívka byl Polevajs.

A když o nějakém člověku mluvíme v češtině, tak o něm mluvíme i česky a hotovo. Amerikánci taky cpou jinojazyčná jména do vět s anglickou gramatikou a neptají se, jestli někoho neuráží, když s nimi zachází jako s nesklonnými. A to už vůbec nemluvím o tom, jak už naprosto automaticky przní jména vynecháváním diakritiky a komolením výslovnosti. Česká barokní latina a němčina měly k češtině tolik respektu, že mnohdy v českých jménech diakritiku zachovávaly. Dnes už przní češtinu i spousta odrodilců, kteří sice rádi tlachají skoročesky, ale jsou líní si na počítač nainstalovat češtinu. A naši zemi nám zamořují všelijakými Plazami a Officemi s neuvěřitelně stupidními jmény.

nejlepší je přechylování typů Si Si Kečová nebo Džoan Džetová (C.C. Catch, Joan Jett) v řadě našich sdělovacích prostředků ... to je na ránu lopatou 

Tahle přechylovací válka je srandovní. Každý jazyk se vyvíjí, střídavě přijímá (přebírá), nebo zahazuje různá pravidla, děje se tak už tisíce let a se současnou globalizací se tento proces ještě více zrychluje a rozmělňuje. Jazyk by měl sloužit k dorozumění. Když mi amík řekne, že je řeč o Streep a já pochopím, že o Strípové, tak Vo Co Go ? Klidně si to filologicky pitvejte, ale nakonec Vám stejně nezbude, než vstřebat fakt, že živý jazyk je prostě živý. bez ohledu na to, zda někoho živí, nebo třeba jen baví.

Živý jazyk je živý a tudíž k němu patří i ty války a to, že když někdo mluví jinak, tak je divný. i na Pilátově dvoře na sebe nenápadní učedníci upozornili svým galilejským přízvukem. 

Je ovšem fakt, že vývoj spěje k tomu, že se vlastní jména čím dál méně překládají (dříve se běžně překládala nejen jména, ale i příjmení, místní jména a vlastně všechno). A nejen cizí jména. I v rámci jednoho jazyka názvy ustrnuly. Dříve každý věděl, že Čechovo náměstí je totéž jako náměstí Svatopluka Čecha, dnes už to jsou dva zcela rozdílné názvy. Jména ulic se taky čím dál méně skloňují (dnes někdo bydlí spíše v ulici Zatočená než v Zatočené ulici). 

Nynější vlna Invaze angličtiny do češtiny je pak už speciální problém. Ale v lecčems to může být obohacení a zdokonalení češtiny. Příliš mi třeba nevadí, že anglické zvyklosti postupně vytlačují anomální a nelogická česká pravidla pro psaní velkých písmen ve víceslovných jménech.

Prechylovani zenskych jmen je jednoznacnym vyrazem barbarstvi a neucty k cloveku a jeho predkum. Nema to nic spolecneho s jazykovymi pravidly. Jmeno je soucasti osobnosti kazdeho jedince a jakykoliv zasah do jeho podoby je normalnim buranstvim.

Proč tedy neprokážete Britům a jejich předkům trochu úcty a nepoužíváte původní jméno London, namísto zkomoleniny Londýn? To přechylování sice je trochu kontroverzní (a ne ve všech případech se dá provést), ale k češtině patří stejně organicky jako počeštěná jména některých měst. Jinými slovy má to hodně společného s jazykovými pravidly.

Já myslím, že jazykový cit dokáže rozpoznat, kdy se to dá provést celkem lehce a stravitelně (čtu paměti Hillary Clintonové) a kdy ne (čtu paměti Agathy Christie).

Uz jenom z diskuse je jasne ze prechylovani dela problemy a pridava spousty vyjimek (kdy prechylovat, kdy ne, jak a pod). Opravdu nevim proc by byl takovy problem pouzivat oficialni jmena. Pani Novakova bude pani Novakova, Michelle Obamova bude Obama a Nash zustane Nash a Sarapova bude Sarapova. Je to jednoduche, nikoho to nemuze urazit a neprzni se cizi jmena. Sak oni v cizine take nerikaji ze podavala Kvit, nebo ze bezela Hejn. 

Takze ano, prechylovat ceske obcany - uvadet prechylene jmeno do obcanky/pasu. Ale kdo ma v pase jmeno bez -ova tak ho prosim neprznit.

Takže jsem potkal Obamu, Šarapovu, Williams a Nash a pak jsem s Obamou, Šarapovou, Williamsí a Nashou šel na oběd, pak jsem se Obamě, Šarapově, Williamsi a Nashi věnoval celé odpoledne a nakonec jsem o Obamě, Šarapově, Williamsi a Nashi vyprávěl kamarádům.

Dělá se z toho příliš věda...stejně to dopadne tak, že za pár let přechylování zmizí...

A teď?...Ať si každý vybere, co mu vyhovuje...

Přechylování je  v pořádku, ale nechápu to u té Šarapovové, protože podle mého názoru by to měla být v češtině Šarapová nikoliv Šarapovová, její jméno je ruské, nikoliv anglické a přechylovat přes angličtinu je zhůvěřilost

Její tatínek je Šarapov, nikoliv Šarap. Přípona -ová. Rusky hovořící mají příponu -a.

Zajímavé je, že o Yoko Ono se vždycky píše nepřechýleně.

Hoho, to jste vedle. Cetl jsem clanek jednoho moudreho zurnalisty, tusim ze to bylo v Ostravskem vecerniku, ktery napsal Yoko Onova. To bylo zradlo.

Směšujete dohromady přechylování a skloňování. Přechylováním opravdu tomu člověku měníte jméno. Ale i přechýlené jméno následně skloňujete (nebo jdete hrát se Serena Williamsová?). Když Angličané použijí "It's Simon's sister", tak tím taky Simonovi nezměnili jméno, pouze jej použili v patřičném pádě. Takže přechylování a skloňování není to samé. Skloňování jsou pravidla jazyka, která má každý jazyk, kdežto ová není žádné pravidlo (zeptejme se třeba paní Krejčí :-p )

 zajimave, ze nejsilnejsi odpurci NEprechylovani jsou ti, kteri zarputile tvrdi, ze prechylovani a sklonovani patri do stejne gramaticke kategorie

Asi jsem tu jako poslední, ale: hurááá, jdem se bít o češtinu. :-) :-)

A kdo pomlátí nejvíc lidí kolem sebe, ten vyhrál.

Ale co ?